Jak to tu chodí
Toto divadlo není pozorotvatelné takřka nikde na světě a na tuto lokalitu má dnes už povolení jen omezený počet lodí a v hlavní sezóně jde o bukování dlouho dopředu. Toto divadlo není pozorotvatelné takřka nikde na světě a všichni to moc dobře vědí. Z toho důvodu ani místo na malé lodi není moc levná záležitost. Dříve jsem na ostrov směřoval ze vzdálenějšího města, Gordons bay, ale nakonec jsem přesídlil do malebnějšího Simons Townu. Díky menší vzdálenosti od Kapského města a ostrova kam chci směřovat, tak i následnému vyžití, kdy hned za městem se nachází Mys Dobré naděje a nebo tučňáčí pláž Bolders.
Vyplouváme
Cesta začíná ještě před svítáním, kdy je sraz na molu. Naložit a připevnit všechnu techniku, projít si povinnou bezpečnostní přednášku a ještě za tmy loď odráží od mola, aby při svítání již mohla křižovat vody okolo ostrova. V ten moment jsou žraloci nejvíce aktivní a je možnost spatřit tzv.: predation… lov žraloka na živého lachtana. Jde o to, že křižujeme vody okolo ostrova a hledáme ukazovatele, které nasvědčují přítomnosti predátora. Důležitá je znalost a předvídavost, aby jsme se na místo dostali ještě před samotným útokem. První věc, kterou hledáme, je stádo lachtanů směřující na moře či z moře. Jejich výskoky a rychlý úprk je jedním ukazovatelem, že jsou vyplašení a snaží se rychle dostat pryč z nejneberzpečnějšího místa ve vodě. Adrenalin a očekávání stoupá o to víc, když je vidět prchající osamocený lachtan či dokonce lachtání mládě, na kterého se žraloci zaměřují převážně. Druhým ukazovatelem přítomnosti žraloka je hejno ptáků, které se shromažďuje nad jedním místem nad vodou, z jejich nadhledu moc dobře vědí o žraloku a i oni se chtějí přiživit na lachtaním neštěstí. Slyšel jsem i jednoho operátora a mého kamaráda, jak říkal, že dokáže poznat přítomnost žraloka i s křiku ptáků. Pak jde jen o štěstí. Buď zaútočí na skupinku, kterou právě sledujete a zrovna se dostane do ideální vzdálenosti a vaše smysly neusnou na vavřínech. Nebo odjedete domů s prázdnou.
Snažíme se žraloky vyprovokovat
Když doba pokročí, tak jde do vody návnada ve tvaru lachtana, která se táhne za lodí a snažíme se tím vyvolat umělý útok. Při tomto způsobu vzniká nejvíce fotek vyskakujících žraloků, kdy jste na zádi lodi a křižujte vody podél ostrova.. Fotoaparát musíte mít stále zaměřený na návnadu a prst na spoušti. A čekáte, čekáte… v rychlosti zkontrolovat nastavení fotoaparátu (nedej Bože, že v tento moment zrova dojde k výskoku) opět prst na spoušť a znovu dlouhé hodiny čekáte. Když je štěstí, tak žralok zaútočí, zmáčknete spoušť a slyšíte jen rychlé cvakání závěrky, uteče vteřina a voda se opět rozrazí po dapadajícím predátorovi a člověku jen proběhne hlavou, zda-li se to doopravdy stalo a nebo to byl jen sen. I když to zní jednoduše,tak ani při tomto focení není nikdy 100% úspěšnst fotky a výskoku. Má poslední návštěva v roce 2012, kdy jsem na lodi křižoval týden vody okolo ostorva mi přinesla pouze dva velké výskoky, z toho jen jeden byl na dobrou fotku.
Žralok bílý, je vynikající predátora dokonale přizpůsobený životu ve vodě. Pokud dosáhne dospělosti, tak má na světě už jen dva tvory, kteří jej dokážou dostat. Je to kosatka a člověk. Bohužel druhý z jmenovaných jej za posledních 40 let dovedl takřka k vyhynutí, kdy se jeho počty odhadují už jen na několik tisíc na celé planetě.
Dokonalý predátor
I když jde o studenokrevného živočicha, má zvláštní uzpůsobení krevního oběhu, které vede okolo hlavních postarních svalů a tím krev stále zahřívá. Proto si troufne a takřka vyrovná v rychlosti teplokrevným tvorům, jako je např. lachtan. Je považován za nejnebezpečnějšího žraloka vůbec a po promítání filmu Čelisti dostal i nálepku, či druhé jméno, lidožravý. To ovšem je dosti zcestné. Každým rokem na celém světě žraloci napadnou okolo sta lidí, z toho cca 10% je fatálních, smrtelných. Tolik obětí přinesou naše silnice a dálnice za jeden víkend. Když porovnáme množství lidí, které se každým dnem koupe v oceánech a v domově těchto krásných tvorů, tak je až nesrozumitelné, proč lidé z těchto zvířat mají takovou paniku? My jsme ti, kteří každým rokem zabijí na 100milionů žraloků. Chyba není na jejich straně, ale na naší, potřebujeme se všichni naučit větší pokoře, pochopení a začít si vážit přírody okolo nás. My jsme ve vodě hosté a měli by jsme se tak naučit chovat.