Drobné info pro cestovatele

Malá rada pro toho, kdo by chtěl tuto krásnou zemi navštívit. My zde byli ještě před volbami, ale kdo ví, zda se něco změní s nástupem nového prezidenta. Inflace je přes sto procent a Argentina má našlápnuto už ke svému devátému bankrotu. I když terminály na karty naleznete ve většině míst, tak se nedoporučuje platit kartou. Ani ne z důvodu zneužití, ale z důvodu velkých poplatků. Takže raději platit cash. Pokud se nic nezmění, tak se nevyplatí měnit celou částku při příletu. Stáčí si vyměnit na den, dva dopředu a pak znovu. Hodnota peněz ráno není stejná, jak hodnota stejného balíčku večer. Ani nemá cenu vyměňovat u bank či směnáren. Každý nám rád vyměnil na ubytování, přeci jen je snaha držet u argentinců hotovost v jiné měně. Navíc, když jsme chtěli zaplatit ubytko cash a v dolarech, tak nám dali velké slevy. Jo a ještě jedna rada, nastudovat si pár španělských slovíček. Někoho kdo mluví anglicky a to i na mezinárodním letišti a v mezinárodních půjčovnách je těžké ba i nemožné najít.

Argentinské hovězí

První náš zájem bylo natočit a zdokumentovat podmínky pro život poslední v zajetí držené kosatky v Jižní Americe. Park Mundo Marino leží cca 300km jižně od Buenos Aires ve městě San Clemente del Tuyú a i přes více zvířat zde držených, tak je největší atrakcí samec kosatky dravé, Kshamenk. Cesta na místo vede nudnou rovinatou krajinou pastvin, na kterých jsou tisícová stáda argentinského skotu . V restauracích po celém světě se prodávají flákoty zdejších steaků za nehorázné částky a pro mnoho labužníků to je vyhledávaná pochoutka. Tady to tak skvostně nevypadá. Pastviny, pastviny a zase do nekonečna pastviny vystřídaly dříve hustý a bujný prales. Často je mezi stády vidět uhynulá zvířata v různém stádiu rozkladu. Takže za mne otřesný pohled na zdevastovanou krajinu za účelem chovu hovězího dobytka a takřka žádná starost o jednotlivá zvířata.

Park Mundo Marino

Rozpačitý pohled se nevylepšil ani u akvária parku Mundo Marino. Už první video ukázalo, že kosatka je držena v malém bazénku, kde nemá ani prostor se hnout. Možná už ani nechce. Od roku 1992 kdy byla nalezena a umístěna do zajetí nejspíš úplně rezignovala. Stačí jí, když dvakrát za den na pár desítek minut vpluje do většího akvária, kde předvede pár čísel a po show se opět vrátí do své cely. Odměnou jí za to vše je pár kg ryb a potlesk plného ochozu od lidí, kteří jásají při každém jejím vykouknutí nad hladinu. Zvíře, které v divočině upluje každý den desítky a stovky km, které žije ve velkých rodinách a okolních klanech je zde drženo po desítky let v naprosté izolaci, bez možnosti pohybu. Opět platí, pokud bude o podobné atrakce zájem, tak budou fungovat a případně vznikat nová. Máme tu ohromnou moc rozhodnout, kam a do čeho dáme naše peníze a tím i rozhodnout, jaký obchod se udrží a jaký ne. Po našem natáčení a puštění záběrů na veřejnost se rozpoutal obrovský mezinárodní tlak na řešení otřesných podmínek. Vím, že Kshamenkovi už není asi pomoci, jen doufám, že po jeho odchodu nepřijde jiné zvíře, chycené ve volnosti. Zákony to v Argentině zakazují, ale kdo ví, když i Kshamenka vlastní vláda. Více informaci o tomto a jiných projektech naleznete na https://www.facebook.com/UrgentSeas/

Parque Nacional Campos del Tuyú

Být Argentinec, který podstoupí nudnou cestu až do této lokality, aby viděl zuboženou kosatku v akváriu. Tak bych raději ten čas trávil v přilehlém Parque Nacional Campos del Tuyú. Je to ústí řeky Rio Ajó do Atlantiku a tvoří domov a migrační zastávku pro mnoho ptáků. Přímo do parku se dá dostat s těží, ale cesty procházejí okolo něj, takže jde vidět plno zajímavého přímo z vlastního auta. Nejvíce mě zaujal výběžek Punta Rasa, kam se dá dojet autem až na úplnou hranici s oceánem a odtud hledat nespočetná hejna ptactva. Zde nás i zaujal předmět velikosti malého tenisového míčku s průhlednou skořápkou. Těchto balónků zde bylo tisíce povalujících se na pláži. Po chvilkovém hledání jsme záhadu objasnili. Jedná se o vajíčka šneka giant gastropod. V mnoha z nich bylo vidět i několik lezoucích mlžů, čekajících, až se obal protrhne a oni se dostanou na svobodu. Když by někoho už nezajímala divočina, tak na protějším břehu jednoho z ramen řeky nalezne termální lázně Marinas. Nemohu posoudit, my jsme je za krátký čas v oblasti nestačili navštívit. Pokud jde o stravování, tak ve městě nebyl problém s restauracemi. My jsme chodili od ubytování na ulici Calle 1 a byl zde dost široký výběr. Po dvou dnech natáčení balíme a vyrážíme zpět do hlavního města, odkud nám druhý den letělo letadlo do dalšího bodu zájmu. O tom zase v další části.