První den na moři
Příprava na ponory s žralokem obrovským. Jdeme se rozpotápět pár minut od přístavu. Je tu několik menších ostrůvků a pod vodou je vše obrostlé chaluhami, mořskou trávou a vše tvoří podvodní prales. V tom by jsme mohli vidět i tuleně, kteří nás sledovali už během příprav na palubě. Voda má nějakých 14C a není to nic příjemného na mokrý oblek, ale krása podvodního světa zažene myšlenky na zimu. Tuleně se mi povede zahlédnout několikrát jen z dálky, ale jejich plachost je velká a tak hlavním objektem k focení je mnoho medůz. Po takřka dvou hodinách, kdy jsme obeplavali několik ostrůvků, končíme ponor opět na lodi a vracíme se zpět. Cestu zpět nám zpestřilo stádo delfínů, hrajících si takřka v přístavu. Příprava je hotová a teď už na žraloky.
První setkání.
Ráno vyrážíme na moře v devět hodin. Pořádně nevím, co nás čeká, jen, že snad budeme mít štěstí a že voda má max 15C, což na mokrý oblek už moc není, zvlášť, když tu mám 5mm neopren. Ale na zimu jsem přestal myslet asi po hodině, kdy máme první kontakt se žralokem na hladině. Dopluli jsme do místa, mezi dvěma ostrovy a kde proud vynáší mnoho planktonu k hladině a za ním stoupají právě i žraloci obrovští (cetorhinus maximus). Vše mám připravený jako jeden z prvních a tak skáči hned za naší skipperkou do vody. Teplota je opravdu nízká, ale to nevadí, asi dvacet metrů předemnou vidím na hladině obrovskou hřbtení ploutev. Mířím k ní a snažím se doplavat k hlavě. Asi pět metrů velká paryba na mě najíždí s otevřenou tlamou. Do obrovské tlamy by se vešlo několik postavených lidí, ale naštěstí, tento žralok není dravec, živí se převážně planktonem. Na pár centimetrů se otočí a obeplave mě ze strany. Asi po deseti minutách honění se se žralokem vylézám zpět na loď a pouštím druhou skupinu. Takto během celého dne jsem se dostal do vody pětkrát. Na dva ponory nás křižují dva žraloci obrovští. Den náročný, ale viděl jsem svého první baskina v životě. Zítra start v sedum ráno, tak jdu vyčistit a připravit foťáky a zalehnout.
Den za dnem na moři
Máme za sebou už čtvrtý den na moři a musím se přiznat, že toho mám
plné kecky. Je to dost náročné, voda studená, několikrát za den skáčeme
do vody a pak hned zase na loď, kde v mokrém obleku a v zimě není dvakrát
do zpěvu. Po oba dva dny to většina lidí odpoledne vzdala a tak jsem opět
zůstal já a pár nadšenců, kteří nevynechají ani jednu příležitost
k seskoku.
Pomalu křižujeme vodu a snažíme se najít přítomnost žraloka u hladiny,
kde chytá plankton. Daří se nám to až po několika hodinách na západní
straně ostrova Coll. A opět nastává kolotoč, kdy skáči do vody a zase na
loď a stále dokola. Kontakt sice je, ale díky špatné viditelnosti nejsem
moc nadšený. Radost přijde až později, při posledním seskoku. Nacházíme
na jednom místě dvě paryby, které nám dají několik nájezdů
s s otevřenou papulou.
Den na moři končí v pozdní odpoledne, malá regenerace a upaluji ještě
fotit na pobřeží. Po návratu už nemám sílu ani stahovat fotky a
zalehávám na krásných pět hodin spánku.
Zatím nejlepší záběr
Je vidět, že klidného počasí jsme si už asi užili. Vítr se zvedá, teplota i přes sluníčko klesá a moře s námi slušně hází. Necítím moc velké nadšení, že bych měl jít dneska do vody. Na otevřené moře to už není a tak křižujeme mezi dvěma ostrovy. Po nějaké době narážíme na tmavou ploutev na hladině. Skáči do vody. Nad hladinou vidím, blížící se zvíře, mrknu pod vodu a zatím nic není vidět. Trochu uhne, snažím se ho co nejrychleji dokopat, abych protnul jeho směr. deset metrů, šest, čtyři, koukám pod vodu a vidím obrovskou otevřenou tlamu, jak míří na mě. Jeho otočka přijde jen pár cm předemnou a já si užívám pohled na ohromné zvíře, které pluje na dotek předemnou. Po obeplutí kontroluji foťák a asi nejlepší fotka dosavadního pozorování. Odpoledne už opět nikdo nechce do vody a tak chodím na každý seskok. Ten poslední byl snad k největšímu žraloku, kterého jsme tady zatím měli. Ploutev, která se vynořila na hladinu byla obrovská a náš odhad je, že žralok může mít okolo osmi metrů. Opět seskok a souběžně plaveme vedle něj asi v desetimetrové vzdálenosti. Čekáme, zda to neotočí k nám. Plavecký závod je ukončem žralokem, kdy se po několika minutách ponoří v temné hlubině.
Poslední den na Collu
Je pátek a podle plánu nás mělo čekat poslední potápko. Ale počasí
nám udělalo už včera čáru přes rozpočet. Ve čtvrtek jsme ještě
stačili jeden ponor u pobřeží, kdy jsme měli možnost obdivovat kelp na
skalách a život v něm. Plno krabů, opět medůzy a sem tam nějaká
ryba.
Počasí ve Skotsku nám ale ukázalo svou odvrácenou stranu a vítr zvedl dost
velké vlny, které si s naší malou lodičkou pohravaly, jako s korkovou
zátkou.
Dneska už od rána prší a vane silný vítr. Absolovali jsme tak přednášku
o žraloku obrovském a následně projeli ostrov. Poslední zpráva je, že
možná za hodinu ještě vyzkoušíme štěstí a pokusíme se na nějakou
chvilku dostat na moře. Uvidíme. Nicméně i tak se na Collu dařilo a mám
dost záběrů žraloka obrovského. Fotky začnu upravovat až doma, tak budu
následně postupně vkládat.
Zítra přejíždím opět na pevninu, kde jeden den setrvám ve městě a
následně ještě tři dny na ostrov Mull.