Z mého blogu

Finsko 2014

Sedíme v malé budce na zemi uprostřed fisnkých lesů. Jeden fotoaparát namířený před sebe na malou paseku a druhý vystrčený k jezeru na pravé straně, směrem k ruské hranici,která je odsud vzdálená už jen pár stovek metrů. Jsme ve střední části východního Finska a čekáme, zda-li se ukáží medvědi, vlci a při velkém štěstí i rosomáci. Celkem nás zde čekají čtyři dny pobytu, během nichž navštívíme dvě lokality. První místo s vypovídajícím názvem je No mans land, vzdálené asi deset minut chůze od místa dojezdu autem. Na lokalitě jsou postavené tři boudy pro fotografy. Jde o obdobu našich mysliveckých kazatelen, jen o něco větších a na zemi stojících. Druhé místo, které navštívíme se jmenuje Paradise a je podstatně blíže od místa parkování, se čtyřmi boudami směřujícími na paseku a bažinu před lesem.

Létající žraloci

Dá se říct, že po několika letech se tohle focení v Jihoafrické republice pro mě stalo jednou velkou srdcovkou, kdy jsem na místě strávil již mnoho dní. Jde o malý ostrůvek Seal Island v zátoce False bay, kde pravidelně lachtani jihoafričtí kladou svá mláďata. Stádo čítající více jak padesát ticíc hlav, každým rokem přitahuje žraločího top predátora. Žraloka bílého. ten si sem připlouvá zpestřit svůj rybí jídleníček. Při lovu, používá jedinečnou taktiku, lov tzv.: breache, kdy se lovec přesahující několik metrů a vážící i přes tunu, vymrštit z hlubin nad hladinu. I lachtani však vědí o tomto hostu a tak si vynalezli své obrané praktiky, jak se nestat jídleníčkem na žraločím talíři.