3/10/14

Bimini 2015

Bimini, malý zapadlý ostrůvek ležící v Bahamském souostroví. Pro našince ničím zajímavý, ovšem pro milovníky žraloků známý po celém světě. Leží tu významná vyzkumná laboratoř na žraloky. Na lokalitách okolo ostrova, nepříliš vzdálených od sebe, narazíte na různé druhy žraloků. Žije zde i mnoho endemických živočichů od savců, hadů, ptáku až po kraby. A hlavně tam panuje naprostý klid od bláznivého světa okolo.

Co tam?

Nášim hlavním cílem bylo nafotit jednoho z top predátorů, kteří připlouvají k tomuto ostrůvku . Kladivoun velký, dorůstá až šesti metrů a patří mezi jedny z největších žraloků. Z celé rodiny kladivounovitých se v literatůře řadí k těm, ktěří můžou být potencionálně nebezpeční pro potápěče. Tato vzácná a ne vždy jednoduše najitelná paryba do vod okolo ostrůvku Bimini připlouvá na několik měsíců v roce.
Každý den jsme čekali i na žraloka bělavého, ale ten zůstal za útesem a k našemu platu se nedostal.

První oťukávání

Žralok vouskatý (Ginglymostoma cirratum)

Čekalo nás celkem pět dní na moři, kde jsme podnikli osum dlouhých ponorů s tímto zvláštním žralokem. Okolo jedenácté nás vždy čekalo nalodění, příprava potápěčského vybavení a vyplouváme. Nedá se ani tvrdit na vzdálenou lokalitu, poněvadž s lodě stále vidíme na náš rezorst. Některé dny nebylo třeba ani házet návnadu do vody a stačil zvuk motorů. Pro žraloky zněl asi jako pozvánka k hostině. Do vody jde náš průvodce Neal, je třeba připravit místo pro naší skupinu a řádně navnadit žraloky. Pak už je řada na nás. Jeden po druhém padáme do nějakých deseti metrů, všichni totálně přetížení, aby nám závaží na dně pomáhalo s ukotvením. Každý si najde své místo na dně v lajně a čeká. Okolo nás se všude motají chůvičky, jde o druh žraloka, tyhle měli okolo metru až dvou a snažily se sežrat vše, co upadlo od větších příbuzných. Někdy se k nim náš krmič chová až nepřátelsky, kdy jedna chuvička po druhé je odstrkována od návnady železnou tyčí. Po několika ponorech mu dávám za pravdu a i já jsem častokrát nucen, odstrčit tohoto zvědavce, aby mi nelezl do záběru.

Kladivo připlouvá.

Kladivoun velký (sphyrna mokarran)

Pak přijdou na řadu kladiva. Připlovají ze všech stran, na jeden ponor jsme měli až sedum ruzných žraloků. Po celou dobu se motají okolo nás. Z prvu si člověk hlídal každé zvíře zvlášť, ale po nějaké době jsme zjistili, že o nás nemají vůbec zájem. To jediné co je zajímalo, bylo ukryto uvnitř barelu. I když ke konci každého ponoru zvyšovali predátoři na aktivitě, nikdy neprojevili náznak útoku na člověka. Ani jedna z největších samic, co jsme viděli a která dosahovala k tři a půl metru se k nám chovala apaticky.Když lahev na dně dávala z posledního, stačilo se obrátit, vyplout k lodi na hladinu. Automatiku přehodit na druhou lahev a kdo chtěl, tak zase rychle zpět pod vodu.
Tři dny nás čekala změna ve viditelnosti u dna. Absence mořského proudu v tyto dny zapříčinila, že těsně nad dnem byla viditelnost jen na pár metrů. Nám to zhoršilo schopnoti najít žraloka a kladivům to přidalo na aktivitě. V tu dobu bylo potápění o to zajímavější, kdy nevíte, z jaké strany na vás žralok vyjede. Nakonec v první den co se tak stalo, naši operátoři z bezpečnostního hlediska rozodli, že druhý ponor v ten den nedáme.

Další plán

Žralok perezův (carcharhinus perezi)

Cesta nebyla jen o kladivech. Dvakrát jsme popojeli k jinému útesu a ponořili jsme se ke skaliskům, kde po pádu do vody nás obklopili žraloci perézovi a sem tam se kolem nás mihnul menší žralok černonosí. Jeden ponor nás čekalo potápění na místním vraku, kde jsme měli možnost vidět krásu rosotoucího korálů, který si našel domov na této mase železa.
Hned za našim rezortem se nacházela naučná stezka zdejším porostem. Každé ráno před ponorem se mi tak stala cílem.
Celé odpoledne jsme pak trávili na lodi a do rezortu se tak dostali až v pozdní odpoledne. Následovalo mytí a příprava techniky na druhý den a pak večeře v naší hospůdce.

Vždy je naděje

Pokud jde o Bahamy, tak zde jsou jsou žraloci chráněni a nehrozí jim od lidí velké nebezpečí. Je to vidět na zdravé populaci. Jakmile se však dostanou z chráněných vod, čeká na ně plno lidských nástrah. Rád bych napsal, že budoucnost těchto tvorů je zajištěná, ale to nemohu. Žraloci ze všech moři a oceánůl mizí a je to hlavně lidskou zásluhou. Musíme najít rovnováhu a uvědomit si, že oni tam patří a my jsme hosté, že nemusíme za každou cenu vzít vše, co se nám líbí.

Kladivoun velký (sphyrna mokarran)

Bimini 2015

Malé ohlédnutí za lednovou cestou. Bahamské ostrovy a něco málo z New Yorku

Zpět na Blog